Včera jsem prožila jeden z těch dní, které si prostě pamatujete do konce života. I přesto, že jsem nemocná a probudila jsem se zlámaná, s oteklýma očima a plným nosem, nadopovala jsem se prášky, použila kouzlo make-upu a vydala se na mou promoci. Po cestě do školy jsem si uvědomila, že mi…

Read More

Poprvé jsem i já podlehla všeobecnému nátlaku a koupila si zářijové vydání časopisu Marianne, kterého byly součástí slevové kuponky na uplynulý víkend. Nejsem fanouškem takových hromadných akcí, vadí mi velké množství lidí a dlouhé fronty. Letos jsem to ale riskla, protože mezi slevovými kupony byl i do Pietro Filipi. A…

Read More

Každý má někdy období, kdy mu přijde, že život stojí za prd a že je najednou všechno špatně. Tahle období mám i já a to dokonce dost často. Při nich zapomínám, jak skvělý mám život, že jsem zdravá, mám kolem sebe rodinu a kamarády, mám práci a dělám to, co…

Read More

Poslední dobou jsem tu stravu trochu šidila. Když se tak zamyslím, šidila jsem poslední dobou spoustu věcí, protože jsem na ně nenašla čas, byla jsem unavená nebo jsem na ně zapomněla. To se mi ale přestalo líbit a řekla jsem si, že život je hrozně krátký a člověk by měl…

Read More

To, že moje obočí nepatří mezi mé nejoblíbenjěší části mého těla asi víte. Už od malinka mám obočí takové divoké, roste si kde chce, ale tam, kde bych ho potřebovala nejvíc, tam mu růst chybí. Přitom jsem si ho v mladí (tohle jsem vážně napsala?) nijak extrémně nevytrhala, naopak, skoro…

Read More

Měla bych se na začátku přiznat, že se mi do Londýna moc nechtělo. Vždy jsem si představovala, že tam žijí jen studení čumáci, z počasí znají jen déšť a jejich přízvuk je příšerný. Možná právě díky těmto předsudkům jsem tam nikdy netoužila jet. Péťova ségra tam ale žije již několik…

Read More