Jak jsme slavili 3.výročí

Tenhle článek píšu rozněžnělá, šťastná a zaláskovaná, takže mě omluvte, pokud bude až moc sladký. V sobotu to totiž byly přesně tři roky, co jsme s Péťou spolu. Sedím tu, píšu tenhle článek a nějak tomu všemu nemůžu uvěřit. Přijde mi to jako včera, kdy jsem toho blonďatého kluka viděla na chodbě poprvé. A i po 36 měsících se na mě usmívá úplně stejně a já cítím to, co dřív. Vlastně ne, cítím něco víc. Je to díky tomu, kam jsme se za tu dobu společně posunuli. Zažili jsme dobré časy, i ty horší, ale vše jsme zvládli. Společně.

Jak to celé probíhalo?

Byl pátek večer a já byla nervózní. Cítila jsem takové to příjemné šimrání v podbřišku, které se dostaví, když se na něco moc těšíte a zároveň se bojíte, aby vše klaplo tak, jak má. Vůbec jsem totiž nevěděla, co se v sobotu bude dít. Domlouvali jsme se sice, že bychom jeli někam na welness víkend, když den výročí připadá tento rok na sobotu, ale pak jsme to nějak zamluvili s tím, že to bude vlastně překvapení. Vůbec jsem tedy netušila, co mě čeká.

V sobotu ráno jsem nám připravila snídani a upekla zdravý Oreo dortík, pustili jsme si film a užívali toho momentu. Potom se Péťa s omluvným výrazem vypařil s tím, že si musí něco zařídit. Mezitím jsem měla aspoň čas se připravit – dát si sprchu, umýt vlasy, namalovat atd. Pořád mi běželo hlavou, co to tak asi bude…najednou někdo zvonil u dvěří. Koukla jsem se kukátkem a viděla jsem jenom kytici růží. Otevřela jsem a tam Péťa od ucha k uchu. Dostala jsem jenom pokyn k tomu, abych si sbalila věci do druhého dne a něco, v čem bych mohla jít na ,,zimní procházku“.

Ty dvě hodiny v autě byly snad nejdelší! Navigace schovaná, takže jsem neměla vůbec ponětí, kam jedeme. V autě mě jenom čekala roztomilá svačina na cestu, zkrátka to měl vymyšlené do detailu. Když jsme se blížili do vyšších poloh a přibývalo sněhu, začala jsem mít podezření. Nakonec jsme přijeli do Špindlerova mlýna ke krásnému hotelu Sněžka. Ten dechberoucí výhled byl něco nepopsatelného.

Šli jsme se nejdřív projít zasněženou krajinou, dali jsme si punč a jen jsme se kochali. Večer následovala večeře s perfektním steakem, aperetivem a mým nejoblíbenějším dezertem – créme brulée. Po cestě z večeře jsem dostala snad ten nejhezčí dárek – ohňostroj! Měla jsem ho jen pro sebe a bylo to kouzelné. Prostě jsme tam jen stáli a koukali na oblohu plnou světýlek. Když už jsem myslela, že to nemůže být lepší, dalším překvapením bylo privátní wellness. A když říkám privátní, myslím privátní. 😀 Paní na recepci přesně v 9 večer vyhnala všechny lidi, zamkla výtah a měli jsme celý komplex jen pro sebe! Takže jsme si užívali bazén, výřivku a 4 druhy saun. K tomu jsme bouchli bublinky a pořádně to naše výročí zapili. Zapíjení pokračovalo v místním baru/diskotéce, kde jsme protancovali střevíce, vypili spouuustu koktejlů a smáli se jak blázni. 🙂

Na pokoji čekala poslední romantika, svíčky, postel posypaná růžemi a dárečky, které nám vzájemně, doufám, udělali radost.

T. ♥