London, I fell in love

Měla bych se na začátku přiznat, že se mi do Londýna moc nechtělo. Vždy jsem si představovala, že tam žijí jen studení čumáci, z počasí znají jen déšť a jejich přízvuk je příšerný. Možná právě díky těmto předsudkům jsem tam nikdy netoužila jet. Péťova ségra tam ale žije již několik let a Péťa mi o Londýně pořád vyprávěl. Neustále vzpomínal, co tam všechno zažil, jak skvělý to bylo a že mi to jednou musí ukázat. A tak jednou, nad skleničkou vína, jsme se domluvili, že Hanču pojedeme navštívit. A najednou jsme seděli na letišti…

Londýn mě okouzlil! Ano, doslova. Zamilovala jsem si každý kout téhle neuvěřitelné metropole, tu různorodost a multikulturu jsem vnímala na každém kroku a vše, co jsme tam zažili, si budu ještě strašně dlouho pamatovat. Moje předsudky se rozplynuly v prvních minutách a já se nemůžu dočkat, až se tam zase znovu podíváme. Mám strašnou spoustu fotek, které vám chci ukázat, můžete se těšit na vlog z celého výletu a nepropásněte taky Instagram, kam přijde taky záplava fotek!

Jeli jsme na prodloužený víkend, odlítali jsme ve čtvrtek z Ruzyně a na londýnský Luton jsme přistáli lehce před desátou. Návrat jsme měli naplánovaný na úterní noc. Za letenky děkujeme Wizzairu, ale moje první zkušenost s nevytištěnými letenkami byla komická. Vše jsme měli načtené v jejich aplikaci, ale já byla pořád nesvá, že nám něco chybí vytisknuté, že v ruce nemám potřebné papíry a padesátkrát jsem se ujišťovala, že letenky v mobilu opravdu jsou. Holt, jsem na tohle stará škola 😀

Cesta z letiště byla nekonečná! Přestupovali jsme asi 4krát, několikrát se mi podařilo usnout a málem jsme zapomněli kufry, ale dorazili jsme. Unavení, ale šťastní jsme si lehali do postele a já se nemohla dočkat následujících dnů. Počasí nám vyšlo skvěle, každý den bylo krásně a slunečno, po typické londýnské počasí ani památky. Když už jsem zmínila památky – ano, museli jsme je absolvovat. Byla jsem v Londýně poprvé a musela jsem všechno vidět. Bohužel i přesto, že máme oba dlouhé nohy a umíme chodit fákt rychle (hlavně když máme hlad), stihli jsme za těch 5 dní ani ne polovinu z toho, co jsme si naplánovali. To, co jsme ale stihli, stálo za to!

Velký a podrobný článek si už za chvilku můžete přečíst na atakjsmecestovali.cz , ale musím vám vše napsat i sem. Připravte se na příliv fotek. 🙂

PÁTEK + SOBOTA

První den jsme stihli klasiku – London Eye, BigBen a parlament, viděli jsme, kde se vdávala Kate a prošli jsme přes Trafalgar Square. Dali jsme si první fish and chips, viděli jsme, jak se střídají stráže na koních a nezapomněli fotku u slavné, červené telefonní budky. Večer jsme to vše oslavili drinkem v baru Dirty Martini (doporučuju happy hours:)). Další den jsme navštívili Borought Market, kde my, jako největší jedlíci, jsme byli jako v nebi! Ochutnala jsem poprvé v životě ústřice – které byly vynikající – měli jsme výborný burger, shot z čerstvé trávy (který už tak výborný nebyl), paellu a naprosto senzační wrap s krevetami a plody moře. Potom jsme se přesunuli do Camdenu, kde moje kreativní duše skoro plakala štěstím. Takových neuvěitelných věcí, domů, stylů a lidí, co jsme tam potkali, bylo to neskutečné. Dali jsme si další jídlo, protože to se prostě nešlo odolat, pokoupili jsme věci, které jsme nepotřebovali , udělali hromadu fotek a jeli domů. To vše v poměrném směchu. Šli jsme totiž večer pařit, což v Londýně znamená, že musíte být hodně načančaní, nastrojení a hlavně, dojít do 22h. Když to nestihnete, ve většině klubů se platí nemalé vstupné (v našem případě 20 liber). Nakonec jsme skončili v klubu District, kde běžně paří celebrity (což jsme zjistili až v Praze :D), nechali jsme za jeden drink 15 liber, vypili jich hodně, seznámili jsme se s dalšími lidmi a ve 4 ráno jsme se zmožení ale šťastní vrátili domů.

NEDĚLE

Spánku jsme v Londýně moc nedali. I přes protančené troje střevíce sobotní noci jsme v neděli vstali v 8 a čekal nás další program. V neděli jsme vyrazili na nádraží King’s Cross, kde jsem si naivně myslela, že si udělám fotku s košíkem Harryho Pottera. No, fronta byla jako na nový iPhone, tak jsme to vzdali. Místo toho jsme si dali oběd a šli si dát domů šlofíka, protože nás všechny najednou přepadla hrozná únava (proč asi). Večer jsme se ale vzbudili plní energie a vyrazili jsme na Bricklane Market – jednom z nejlepších míst, kde jsem byla. Mísí se tam různé kultury, úžasné grafitti všude kolem tuhle atmosféru jenom podtrhujou a všude jsou samé puby, místa na drink nebo na posezení s přáteli. To je něco, čím si mě Londýn získal asi nejvíc – je tam toho tolik! Na každém kroku je vždy nějaké cool místo, kam můžete zajít, dát si drink, kam zajít na večeři nebo ochutnat něco nového. Je tam takový výběr, že člověk skoro nemusí cestovat, aby ochutnal všechny možné druhy kuchyní a potkal všechny národnosti světa.

Na Bricklane jsem ochutnala nejslavnější bagel v Londýně a přísahám, že tak libové a výtečné hovězí jsem NIKDY v životě nejedla. Olizovala jsme se ještě po cestě domů.

PONDĚLÍ

V pondělí byl Bank holiday, neboli státní svátek, takže bylo všude tisíc lidí. Nám to ale nevadilo, protože jsme si skoro celý den rezervovali na karneval v Nothing Hillu. Bylo to něco neskutečnýho. Všichni byli sami sebou, nikdo se nestyděl, všichni tancovali, pili, bylo krásné počasí, všichni byli milí…cítila jsem se tam tak skvěle, že to ani neumím popsat. A ty kostýmy! To jsem ještě nikdy v životě neviděla. Ty barvy, ty střihy, všechny krásné slečny a ženy, kterým bylo úplně jedno, jestli jsou hubené nebo silnější, prostě si to jenom užívaly, tancovaly a bavily se. Tolik energie a skvělé nálady jsem asi ještě nikdy nezažila. Z každého koutu ulice a z každého člověka sršel takový optimismus a chuť do života, až mi bylo líto odcházet. Nejraději bych tam zůstala až do teď.

Po cestě zpátky jsme ale umírali hlady, tak jsme se stavili v Soho, Čínské čtvrti Londýna. Bylo neskutečné jak se během chvilky vyměnily naprosto odlišné kultury.

ÚTERÝ

Poslední den jsme mrkli na Buckinghamský palác, prošli Regent’s parkem (chtěla jsem se poňuchňat s veverkou, jak všichni tvrdí, že jsou přátelské a dopadlo to tak, že jsem jim házela drobečky, čaply je a utekly) a zamířili jsme na nákupy. Poprvé jsme navštívila Tiffanyho, Victoria’s Secret, Hollister a další super značky, utratili jsme šíleně peněz, za které se teď trochu stydím a odmítám je počítat, ale nelituju jich, odvezli jsme si super kousky a mám z nich šílenou radost a ještě dlouho mít budu. Díky našemu zběsilému pobíhání po obchodech na poslední chvíli, jsme si museli sbalit za 5 minut, odbavit se po cestě a doběhnout na letiště jako poslední. Až tam jsme si uvědomili, jak skvěle nám tam bylo a že se nám vůbec nechce domů. Máte to někdy taky tak?

A tak se stalo, že jsem si Londýn zamilovala a stejně jako například Paříž, bude mít v mém srdci své stálé místo. Jak to máte s předsudky a tímhle městem vy? 🙂

 

Mějte se krásně,

T. ♥

 

Terez