Krásný čtvrtek moji milí,
naše další dovolená je u konce a já se pomalu vracím do reality všedních dní. Mallorca byla po všech stránkách úžasná, moc jsme si to užili a byli jsme příjemně překvapeni. A protože se hodně z vás na Mallorcu chystá, případně přemýšlí, zda vyrazit, rozhodla jsem se podat report o tom, jaké jsou tam ceny, jak jsme si našli ubytování, letenky, no zkrátka všechny potřebné informace před odletem. A protože tipů, kam se na Mallorce podívat a co rozhodně stojí za vidění, mám víc než dost, bude článek o tomhle malém španělském ostrůvku na dvakrát. V tomhle, prvotním, článku vám odpovím asi na ty nejčastější otázky, které mi v directu nebo mailu přistály (a že jich bylo! :)). V druhém článku se víc pokocháte fotkami a najdete tipy, kam stojí za to jet a kde nás to naopak zklamalo.
LETENKY
Přišlo mi hodně dotazů, s jakou cestovkou jsme letěli. V případě téhle dovolené jsme ale vše zařídili podle svého a letenky a ubytování koupili separátně. S letenkami byl trochu problém, protože když jsem je, ostatně jako vždy, když někam letíme, hledala přes Kiwi, našlo mi to jen lety s přestupem. A doba trvání celé cesty něco kolem 4 hodin. To mi přišlo zvláštní, když si uvědomíte, jak je Mallorca ,,daleko“ versus například Egypt, kam létáme 4 a půl. Navíc jsem v každém druhém článku o Mallorce četla, jak je skvělé, že se dá na tento ostrov dostat z ČR pohodlně přímými lety. Takže jsem pátrala a zabrouzdala na stránky SmartWings. Najednou mi to přímý let našlo a letenka na jednoho vycházela dokonce levněji, než přes Kiwi! Letenky jsme kupovali asi s měsíčním předstihem a na jednoho vyšla kolem 6 000 Kč (i se zavazadly). Přímý let byl z Prahy na letiště v Palma de Mallorca. Byl to standartní let, s mírnými turbulencemi a za pár hodin jsme byli na Mallorce. Viděla jsem ale v last minute letenky, sice z Berlína, ale za 550 Kč! Takže je potřeba se koukat, sledovat to a nespoléhat se jen na Kiwi, na které jsem se až do téhle cesty spoléhala já. Co jsme připláceli navíc bylo sportovní vybavení – Péťův kite. Odbavení jsme si mohli udělat online a dokonce jsme dostali i místa vedle sebe, bez příplatku. 🙂
UBYTOVÁNÍ
Ubytování jsme vybírali dlouho. Pořád jsme překlikávali mezi AIRBNB a BOOKING.com a hledali to nejlepší, samozřejmě za rozumné peníze. Co nás ale překvapilo, byla cena ubytování na celém ostrově. Cena za noc v průměrném hotelu/bytě byla cca 2 000 Kč. Nechtěli jsme ale bydlet přímo v hlavním městě, protože jsme na Mallorcu jeli na roadtrip a jelikož Palma de Mallorca leží spíše na jihu, měli bysme to do určitých míst daleko. Hledali jsme tedy něco uprostřed. Nakonec jsme našli krásnou bývalou farmu jménem Agroturismo Finca Dalt Murada, kousek od městečka Binissalem, ve vnitrozemí ostrova. Rezervovali jsme ji přes Booking.com a zaplatili jsme si rovnou i snídani (za což jsme byli nakonec rádi, protože v okolí se nedalo nic moc koupit a farma leží opravdu v odlehlé části). Je to typická španělská budova, kameninová, s teplými oranžovými tóny. Pan majitel je postarší pán, který má na vše dost času, ale umí docela dobře anglicky, ve všem vám rád vyhoví a je ultra milý. 🙂 Farma má několik pokojů, některé v přízemí, jiné v patře, ale všechny vypadají podobně. My jsme měli přízemní pokoj s předzahrádkou, kde jsme vždycky večer seděli s vínem a povídali si. 🙂
Jak vypadal pokoj uvnitř jsme bohužel nevyfotila, ale na Bookingu najdete vcelku reálné fotky. K ubytování patří i bazén a sauna, která je ale placená. Zázemí pokoje ale bylo úplně v pohodě, uklízečka denně ustlala, umyla koupelnu a dala čisté ručníky. Byl tam i fén, malé vzorečky šampónků, sprcháčů atd. Na recepci byly k dispozici na půjčení ručníky na pláž a slunečníky. Byla tam i lednička, ze které si každý mohl koupit vodu, kolu, pivo nebo víno. Na pokoji jsme neměli klimatizaci, ale nějak zvlášť nám to nevadilo. K farmě patří i rozlehlé parkoviště a hodně zvířat! 😀 Neustále jsme slyšeli cinkot zvonečků ovcí, osla, kohouta a pan majitel má dvě kočky, které se rádi mazlí, nechávají se hladit a jedna z nich vám při snídani nedá pokoj! 😀 Celkově vzato jsme byli s ubytováním moc spokojeni a rádi doporučíme dál. Byl tam příjemný klid a ticho, člověk si hezky odpočinul. Jen nás někdy mrzelo, že nikde v okolí nežil noční život, nebylo kam jít na skleničku nebo si zajít do restaurace. Všude jsme museli dojet autem.
PŮJČENÍ AUTA
Z tohohle jsme měli největší strach. Auto jsme si hledali online již v Praze, ale nějak jsme to nechali na poslední chvíli a každým dnem, jak se blížilo datum odjezdu, auto zdražovalo. Proto doporučuju to řešit dostatečně dopředu, protože ušetříte nemalé peníze. Neměli jsme recenzi na žádnou danou společnost nebo půjčovnu, takže jsme hledali vyloženě dle vzorce cena-výkon. Nepotřebovali jsme žádného bavoráka, ale chtěli jsme obyčejné, spolehlivé auto, které nebude stát majlant, ale vejde se do něj pohodlně i kite. Nakonec jsme hledali přes odkazující stránku na SmartWings, kde najdete směs různých aut od různých společností. Největší překážkou pro nás byla ale nutnost vlastnit kreditku. Oba máme jen klasické, debetní karty, takže nastal trochu problém. Snažili jsme se s firmou vykomunikovat, zda nelze použít klasickou kartu, ale nikdo nám neodepsal (možná to bylo tím, že jsme to řešili večer před odjezdem :D). Řekli jsme si teda, že to risknem a přinejhorším jim tu částku zálohy vybereme v hotovosti. Na zálohu si dávejte ale pozor, u většiny levnějších aut je záloha až 1 250 euro. My si nakonec vybrali Ford Focus u společnosti Enterprise, která chtěla zálohu jen 250 euro. Auto jsme si rezervovali online. Na letišti v Palmě jsou obří parkoviště pro tyto půjčovny aut a už od zavazadel vás ukazatelé směrují jejich směrem. Stačí jenom najít tu správnou přepážku. Na té ,,naší“ byla sympatická paní, mluvila plyně anglicky, vše nám vysvětlila, podepsali jsme zápůjčku a mile nás překvapilo, že jsme platili zálohu jen 50 euro – na benzín. Nebyl ani problém s kreditkou, stačila nám debetní, na které musíte mít dostatek peněz na zálohu. Auto půjčují s plnou nádrží a očekávají ho vrátit stejně. Pokud ne, strhnout vám to z této zálohy částku dle toho, kolik zbývá do plné nádrže. Po všech formalitách jsme si šli auto převzít. I přesto, že jsme si rezervovali Ford Forus, nakonec jsme dostali Citroen C4 (uff,tuším), protože se řadí do ,,stejné kategorie vozů“ – jak nám bylo vysvětleno. Doporučuju si auto důkladně projít, zkontrolovat a nafotit, kde je jaký škrábanec, chybka atd., ať to pak není na vás a nemáte problém s jeho vrácením. My jsme si ještě připlatili pojištění, které stálo na den 14 euro (mají ještě variantu za 20 E, která pojišťuje i vnitřek, jako je motor atd., či variantu za 6 E, která ale pojišťuje jen asistenční služby, zabouchnuté či ztracené klíše atd.). Pojištění určitě doporučuju, my jsme ho naštěstí nemuseli uplatnit, ale na Mallorce moc neřeší blinkry a ulice jsou hodně, hodně úzké, takže ho můžete škrábnout raz dva. Auto jsme vraceli na stejné místo na letišti a jelikož jsme odlétali brzo, stačilo vhodit klíčky do zabezpečeného boxu nedaleko zaparkovaného auta.
CENY
Mallorca nás celkově hodně překvapila svými cenami. Myslím si, že se jedná o dražší místo a pro Čechy je to trochu nadstandartní. Nejedli jsme v žádných nóbl restauracích, ale ani jsme nejedli v žádných bistrech, něco tak mezi a za oběd/večeři jsme obvykle za dva dali kolem 30-50 euro. Většinou jsme si každý dali jeden hlavní chod, vodu a já sem tam sangrii či víno, Péťa případně Desperados. Hodně jsme tu jedli ryby, mořské plody, těstoviny a pizzu. Nezapomněli jsme ochutnat ani paellu, která byla výborná! U její ceny si ale dávajte pozor, většinou je uváděna ,,PP“ tedy – price per person, tak ať vás to nezmátne. 🙂 Co jsme si tam ale dopřávali asi nejvíc byly ty jejich úžasné šunky. I ty ale nebyly nijak levné, za jedno balení cca 6 euro. Nejvíc jsme utráceli za jídlo v restauracích a za vodu. Když se nám zrovna nechtělo do Lidlu, tak jsme si velkou vodu koupili na hotelu za 2 eura. Na plážích jsme nikdy žádný poplatek neplatili, ale v plážovém baru jsme za Desperados nechali zhruba 4 eura. Za mojito 7 euro, za půllitrovou sangrii 5 euro, za bagetu 6 euro a za hranolky 5. Většina památek je zpřístupněna zdarma, jedinou, kterou jsme platili, byl palác a kostel ve Valldemosse, kde jsme platili vstup 20 euro za jednoho. Asi vás nepřekvapí, že i suvenýry nebyly zrovna levnou záležitostí. My jsme zvyklí si z cest vozit magnety a tady jsme dali za jeden 2-4 eura. Za kopeček zmrzliny jsme dali v průměru 1,5 euro.
Doufám, že vám všechny tyhle informace při rozhodování, zda Mallorcu navštívit nebo ne, pomůžou. 🙂 Pokud byste měli další otázky, směle je napište do komentářů a já vám ráda odpovím.
Mějte se zatím krásně!
Vaše T. ♥
super článok 🙂 mallorcu totálne milujem !!
My Supercalifragilisticexpialidocious Diary | Live Better, Love Harder & Cure Hangovers
Za článek moc děkujeme Terez 🙂
Určitě může být pro spoustu lidí stejně jako pro mě nápomocný. Na Mallorcu se v budoucnu s přítelem chystáme, dokonce jsme si nedávno řekli, že budeme bystře sledovat letenky a když vychytáme supr cenu, tak letíme klidně hned. Zaujala nás právě od známých z vyprávění a články mě také zajímají 🙂
Jsem ráda, že jste si to užili, zážitek s autem musel být také fajn a alespoň budete mít pro každé příště zkušenosti 🙂